Článek
Naši skupinu tvořil z většiny první ročník (8 skokanek a Kuba). Cesta do Brna uběhla rychle, pořád bylo o čem mluvit a smíchu neubývalo.
Jak už jsem říkala, cesta uběhla rychle, a už jsme stáli naboso u trampolín a nedočkavě čekali na náš čas, kdy už můžeme jít skákat! Dostalo se nám pár informací, jak se chovat na trampolínách, co dělat a co ne a pak už konečně na trampolíny. Ovšem všichni se nejprve vrhli do molitanových kostek, kde jsme si to asi nejvíc užili. V duchu hesla naší výpravy – „NEVAŽ SE, UKAŽ SE!” jsme ukázali naše akrobatické dovednosti :-). Salta a skoky na 100 způsobů. Nicméně trampolíny byly taky skvělé!!! Probudili jsme v sobě duši dítěte a vesele poskakovali po trampolínách z jedné strany haly na druhou. Hodinka uběhla jako voda, ještě posledních pár fotek a videí a konec. Zpocení, avšak s úsměvem na tváři jsme odcházeli z haly. A už se plánovalo, kde se zastavíme zahnat hlad – nakonec se rozhodlo, že se zastavíme v KFC. No, a pak už rychle domů.
Nakonec jsme šťastní a zdraví dorazili na Velehrad! A velké díky patří hlavně paní učitelce Halové! Ještě jednou děkujeme za super odpoledne!
Kateřina Rychlíková, 2.B
….a já děkuji všem zúčastněným za nezapomenutelné zážitky a taky sv. Kryštofovi (patron všech řidičů) za ochranu na cestě. Tomu jsme mimochodem naši výpravu svěřili hned po nástupu do auta (…moje první cesta školní dodávkou :-))… pro jistotu.
PS: Fototechnika nějak nestíhala :-), proto velké díky Viki Lesovské za videosestřih z nové školní GoPro kamery.
Mgr. Martina Halová
